|
|
Vnímavost plemen kapra obecného k onemocnění způsobenému kapřím edémovým virem
BALOCH, Ali Asghar
Nemoci ryb se týkají jakéhokoli stavu, který ovlivňuje zdraví a pohodu ryb, ať už ve volné přírodě, nebo v zajetí. Ryby jsou náchylné k různým onemocněním způsobeným bakteriemi, viry, plísněmi, parazity a dalšími patogeny. Výskyt a závažnost těchto onemocnění se značně liší v závislosti na druhu ryb, podmínkách prostředí a způsobech chovu. Ryby mají složitý imunitní systém, který jim umožňuje reagovat na různé choroby. Jejich imunitní systém zahrnuje jak vrozené, tak adaptivní reakce, které spolupracují na jejich ochraně před infekcemi. Vrozená imunita je první linií obrany a zahrnuje fyzické bariéry, jako je kůže, šupiny a hlen, a také buněčné a humorální reakce, které dokáží rychle rozpoznat patogeny a reagovat na ně. Tyto reakce zahrnují aktivaci fagocytujících buněk, jako jsou makrofágy a neutrofily, uvolňování antimikrobiálních peptidů a produkci reaktivních forem kyslíku. Adaptivní imunita je naproti tomu specifičtější a cílenější odpověď, kterou zprostředkovávají T a B lymfocyty. Tyto buňky dokáží rozpoznat a reagovat na specifické patogeny a mohou si vytvořit imunologickou paměť, což umožňuje rychlejší a silnější reakci na následné infekce. Když se ryba setká s patogenem, aktivuje se její imunitní systém a spustí se řada reakcí. Přesná reakce závisí na patogenu a druhu ryby, ale obecně zahrnuje nábor imunitních buněk do místa infekce, aktivaci fagocytárních buněk, které pohltí a zničí patogen, a produkci cytokinů, které stimulují imunitní odpověď. Cytokiny speciálně pomáhají koordinovat imunitní odpověď a zajišťují aktivaci vhodných mechanismů pro boj s infekcí. Úvodní šetření této práce poskytuje komplexní přehled cytokinových reakcí u kapra obecného vystaveného infekcím CEV, CyHV-3, SVCV a Aeromonas hydrophila. Jeho cílem je shrnout dosavadní literaturu o imunitních reakcích, zejména o expresi cytokinů, a zdůraznit zásadní úlohu cytokinů jako mediátorů zánětu a jejich mechanismů v reakci na patogenní i nepatogenní imunostimulátory u kapra obecného. Produkce těchto cytokinů může vést k různým příznakům a projevům infekcí, což může vést k náboru zánětlivých buněk, které hrají důležitou roli při odstraňování různých infekcí. Kromě toho tato studie přináší poznatky o způsobech, jakými lze cytokiny využít k diagnostice a potírání nemocí u kapra obecného. Dále bylo provedeno zkoumání imunitní odpovědi kaprů na infekci CEV pomocí profilování genové exprese a qPCR. U čtyř různých kmenů kaprů byly sledovány expresní vzorce jedenácti genů souvisejících s imunitou. Bylo zjištěno, že expresní vzorce několika genů souvisejících s imunitou jsou podobné u všech kmenů a genových skupin kaprů, zatímco u kaprů koi infikovaných oběma genovými skupinami CEV byly pozorovány některé významné rozdíly. Kromě toho byla pozorována podobnost ve vzorci exprese několika genů mezi kmenem AS odolným vůči KSD a kmenem koi. Kromě toho pozorované zvýšení exprese mRNA několika genů souvisejících s imunitou naznačuje širší slizniční imunitní odpověď vyvolanou CEV. Celkově tyto výsledky poskytují zásadní poznatky o imunologické reakci kaprů na infekční onemocnění a mohou pomoci při vývoji účinných strategií řízení pro prevenci a kontrolu onemocnění CEV v akvakultuře.
|
|
|
Využití kyseliny peroctové v rybničních akvakulturách
FRANĚK, Roman
Cílem diplomové práce bylo provozně ověřit kyselinu peroctovou (KPO) pro kontrolu ektoparazitů v rybničním chovu kapra. Prvotní pokus, kdy byl zkoumán vliv běžného organického zatížení rybniční vody na rychlost rozkladu ve dvou teplotních režimech (11-15 a 21 °C), ukázal, že v rozmezí 3 až 6 hodin od aplikace KPO dochází poklesu koncentrace pod polovinu iniciační dávky (6 mg.l-1). Zároveň byly zjištěny statisticky významné rozdíly (p < 0,05) v porovnání rychlosti rozkladu mezi vzorky rybniční vody a vody organicky nezatížené (destilovaná a vodovodní) v obou teplotních režimech pokusu. Aplikace KPO v průběhu přepravy do transportních beden byla provedena na třech věkových kategoriích kapra obecného (K1, K2 a K3), kdy ryby byly po dobu 60 90 minut vystaveny 1,5 mg.l-1 KPO ve formě Persterilu 36. Parazitární vyšetření kůže a žaber prokázalo především redukci počtu protozoálních ektoparazitů (Trichodina spp. a Apiosoma spp.) vyšetřovaných jedinců ve srovnání s kontrolou. U dalších nalezených parazitů nebyla KPO účinná. Statistické vyhodnocení prokázalo signifikantní pokles (p < 0,05) prevalence pouze ve 3 případech (Trichodina spp. a Gyrodactylus spp.) z celkových 19 nálezů. Dlouhodobou 4denní koupelí kaprů s těžkým povrchovým zaplísněním v koncentraci 1,5 mg.l-1 KPO, byl zjištěn pozitivní vliv KPO na celkové přežití ryb. V kontrolní skupině došlo k úhynu všech ryb třetí den pokusu, naopak u pokusné skupiny došlo k eliminaci povrchového zaplísnění a celková mortalita dosáhla pouze 40 %. Kontinuální 14denní aplikace KPO proti ektoparazitům pomocí peristaltické pumpy se neosvědčila.
|
|
|
Možnosti využití kyseliny peroctové v terapii amura bílého (Ctenopharyngodon idella)
ŠAUER, Pavel
Cílem této studie bylo zhodnotit vliv dvou odlišných terapeutických koncentrací kyseliny peroctové na vybrané hematologické a biochemické ukazatele u amura bílého (Ctenopharyngodon idella). Ryby byly náhodně rozděleny do akvárií a byly vystaveny koncentracím 0 mg.l-1 KPO (kontrolní skupina), 1,0 mg.l-1 KPO (skupina P1) a 3,0 mg.l-1 KPO (skupina P2). Téměř totální úhyn ryb byl pozorován v koncentraci 3,0 mg.l-1 KPO v průběhu terapie ve srovnání se skupinou P1 a neléčenou kontrolní skupinou, kde nebyl pozorován žádný úhyn. Po ukončení pokusné expozice ryb kyselině peroctové, bylo přistoupeno k odběru vzorků krve. Tyto vzorky krve byly vyšetřeny za účelem stanovení hematologických a biochemických ukazatelů. Na podkladě těchto vyšetření nebyly zjištěny statisticky významné (p<0,05) změny v hematologickém profilu krve ryb vystavených koncentraci 1,0 mg.l-1 KPO. Pohárkové buňky byly zmnožené a zvětšené, což způsobila expozice kyselině peroctové. V biochemickém profilu krve ryb byly zjištěny statisticky významné změny (p<0,01) ve třech ukazatelích po expozici ryb koncentraci 1,0 mg.l-1 KPO. Změněné byly následující ukazatele: aspartátaminotransferáza, kreatinkináza a laktátdehydrogenáza. Statisticky nevýznamná změna (p<0,05) v hematologických ukazatelích poukazuje na minimální negativní vliv doporučované terapeutické koncentrace (1,0 mg.l-1 KPO) na zdravotní stav C. idella.
|
host ::
RSS.